Jak na co. Tato vláda sice pro ozdravení veřejných financí udělala leccos, ale to neznamená, že je ozdravila. Podle odhadu Národní rozpočtové rady vlády máme letos strukturální deficit na úrovni 2,3 procenta HDP, příští rok podle listopadové prognózy Ministerstva financí klesneme na 2,2 procenta.
Bez strategie konsolidace veřejných financí, která by zohledňovala i nepříznivý vliv stárnutí populace, by mohlo v delším horizontu dojít k citelnému zvýšení rizikové prémie. Pravděpodobnost, že ve střednědobém výhledu překročí indikátor svrchovaného rizika svou první prahovou hranici ve výši 5 %, proto není
Státní dluh v letech 1993-2015 (v % HDP) V prvním roce existence Česka (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což znamenalo 13,3 % HDP. [6] Až do roku 1996 se státní dluh nominálně prakticky neměnil a vzhledem k rostoucímu HDP tak dokonce klesal jeho podíl na HDP.
Možností konsolidace státního rozpočtu je mnoho, hlavním problémem ale zůstává politická vůle zásadní změny skutečně prosadit. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodovali bývalí politici a ekonomičtí experti. Například někdejší premiér Jiří Paroubek by hledal finance především v oblasti zdanění převodu dividend do zahraničí nebo zastropování Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je podle Národní rozpočtové rady (NRR) nedostatečná. Její výpočty totiž ukazují, že dosažení takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně už v roce 2024.

Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.

Návrh zákona upravuje zejména redukci počtu sazeb DPH na základní 21% a sníženou 12% místo stávajících 3 sazeb. Spotřební daně z lihu a tabákových výrobků by se měly v příštím roce zvýšit o 10 % a v letech 2025 až 2027 pak o dalších 5 % v každém roce. Dále zcela ruší hned několik daňových slev a odpočtů.
Podle nejnovější makroekonomické prognózy ministerstva financí počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024.
2023. Konsolidační balíček, který přináší významné změny v oblasti daní a pojistného na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, byl 22. listopadu 2023 podepsán prezidentem a následně 12. prosince 2023 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb. Navrhovaná účinnost pro většinu změn skutečně nárůstu dluhu po roce 2021 je v ČR v rámci EU naopak nejvyšší (y-ová souřadnice grafu, kde je ČR ze všech zemí nejvýše). ČR je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně am-biciózní zemí. V mnohých zemích se pro období 2022–2024 dokonce plánuje pokles dluhu. Často jsou to země Že se do konsolidace veřejných financí vláda pustila, je nejen chvályhodné, ale i překvapivé, protože některé současné vládní strany slibovaly před volbami v roce 2021 rozpočtovou verzi kvadratury kruhu: zvyšování výdajů, snižování daní a snižování deficitů. .
  • rmo7v7emh6.pages.dev/116
  • rmo7v7emh6.pages.dev/11
  • rmo7v7emh6.pages.dev/399
  • rmo7v7emh6.pages.dev/215
  • rmo7v7emh6.pages.dev/292
  • rmo7v7emh6.pages.dev/105
  • rmo7v7emh6.pages.dev/249
  • rmo7v7emh6.pages.dev/24

    • co je konsolidace veřejných financí